Etický kodex

Co to ten etický kodex vlastně je?
 

Etický kodex je soubor jednoduchých pravidel chovu, která napomáhají tomu, aby ježek byl spokojený. Většina z nich je velmi intuitivních a není nutné nad nimi nějak více uvažovat. Nicméně některá jsou specifická a jsou velmi důležitá pro ježkovo přežití.


Etický kodex pro chovatele pochází z americké organizace IHA (International Hedgehog Association), která se chovem těchto ježků zabývala jako vůbec první. Já jsem pro vás vytáhla ty nejdůležitější body a přidala pár bodů z chovatelských řádů organizací, kde se ježci z ČR registrují a opatřila mými poznámkami. V plném znění najdete jak kodex, tak řád na webech zmíněných organizací.


Pro jednoho ježka je potřeba 0,4 m 2 podlahové plochy

Tomu odpovídají ubikace o rozměrech např. 90 x 45 cm, 80 x 60 cm apd. Pokud chceme mít více ježků (možné pouze u některých samic) pohromadě, musíme tento prostor samozřejmě navýšit pro dva ježky na 0,8 m2, pro tři ježky na 1,2 m2 apd. Tohle je však minimální plocha, kterou by měl ježek mít, a pokud nemá možnost se každý den proběhnout, určitě ocení, když bude jeho bydlení mít větší rozměr. Ježci každou noc naběhají mnoho kilometrů, i když na to nevypadají (naprosto nezbytné je pro něj mít kolotoč na běhání) :-)

Ideální teplota pro ježka je 22 - 26 ° C

Pokud se ježečkovi teplota v ubikaci dostává pod 22 ° C, musíme do ubikace pořídit samostatné vyhřívání. Ježek by se mohl pokusit o hibernaci a tento pokus by mohl skončit jeho smrtí. (např. folie ultratherm 7w, 15w)

Mládě by mělo mít při odběru min. 6 týdnů a 150 gramů

Tohle jsou opravdu mezní hodnoty. Obvykle se mláďata dávají k odběru v osmém týdnu a alespoň při 180ti gramech. Samozřejmě musí být absolutně samostatná, schopná sama jíst a být zdravá.

Nový ježek se umisťuje do měsíční karantény

Ježci jsou většinou zdraví, ale může se stát, že si ho domů přecejen doneseme s breberkami, a pak jistě oceníme, že se nedrbe celá domácnost, ale jen ten jeden ježek.

V případě zjištění přítomnosti parazitů je nutno všechna zvířata odčervit

Ježci jsou poměrně citliví na chemikálie, proto není dobré, je zbytečně vystavovat preventivním zásahům. Pokud si domů doneseme ježka z chovné stanice, měl by mít za sebou zdravotní prohlídku včetně rozboru trusu a potvrzení ve zdravotním průkazu, že je zdravý. Pokud přecejen máte podezření na parazity (ježek se nezvykle často drbe, padají bodlinky v trsech, loupající se kůže, třepící se uši apd.), můžeme na něj použít Stronghold pro koťata, který seženeme u veterináře (případně selehold, advocate). Nikdy nepoužívejte účinnou látku Ivermectin, nebo Fipronil, ježci je špatně snáší a může to skončit i úmrtím. Nezkušení veterináři je podávají v injekcích, které jsou vhodné pro venkovní ježky - pro bělobřiché je odmítněte. Pro ježky neexistují žádná očkování.

Dospělé ježky je doporučováno chovat vždy samostatně

Opačná pohlaví se k sobě dávají pouze po dobu páření. Samce chováme vždy odděleně (napadají se). Samice, po pečlivém uvážení chovatele, je možné chovat společně, avšak pouze za podmínek, že nejsou březí, mají bezproblémovou povahu, nemají zdravotní problémy a je přiměřeně navýšena podlahová plocha ubikace.

Majitel musí ježky krmit smíšenou stravou, která obsahuje živý hmyz

Zvíře musí mít přístup k vodě 24 hodin denně a každodenně dostávat pestrou stravu odpovídající druhu v přiměřeném množství (ježek je hmyzožravec!).

Majitel se zavazuje udržovat ježka v čistotě

Majitel nebude svého ježka půjčovat k páření neregistrovaným chovatelům, k páření s neregistrovanými zvířaty a k páření se zvířaty nevhodnými k chovu

Registrovaného chovatele poznáte podle toho, že je členem jedné z organizací, která se zabývá registrací ježků (APH Database Slovakia, Klub chovatelů ježků, 1. Registr trpasličích ježků). Je dohledatelný na jejich webech v seznamech chovatelů, případně má k dispozici certifikát chovného stáda. Zvířata, která nejsou určena k chovu, jsou označena jako PET a je tak prodávána naprostá většina ježků, pokud není projednáno jinak.

Majitel zvířete je povinen hlásit všechny změny a geneticky podmíněné choroby či závažná onemocnění na příslušných formulářích

Např. změny majitele, kontaktní adresy, úhyn zvířete. Vše je kvůli udržování databáze aktuální. Ve chvíli, kdy se pak databáze dozví nějaké podstatné informace (třeba o genetické vadě, která se objevuje u některé z linií), kontaktuje vás, když se to bude týkat vašeho ježka. Majitelé mých ježků mohou informovat přímo mě a já to předám na příslušné místo. (lucie.ehren@gmail.com)

Chovatel se zavazuje přijmout zpět ježka, o kterého se nový majitel nebude moci postarat

Za vráceného ježka majitel neobdrží žádnou finanční kompenzaci. Chovatel by měl být o vzniklé situaci informován s dostatečným předstihem.

Chovatel poskytuje záruku na jakéhokoliv jím prodaného ježka do věku dvanácti měsíců

Záruka nezahrnuje zdravotní problémy zvířete v důsledku nedbalosti, nehod, léčitelné nemoci a nevhodných podmínek k chovu. Pokud ježka například necháme umřít hlady, nebo když nám odněkud spadne a umře na vnitřní krvácení, stoprocentně za to můžeme my sami a nemůžeme po někom chtít náhradu. Chovatel není zodpovědný za žádné finanční náklady v průběhu léčby ježka.

Chovatel se prodejem ježka zavazuje k chovatelskému servisu

Pokud si s něčím nevíme rady, kontaktujeme jako prvního chovatele, od kterého jsme si ježka koupili. On nejlépe zná toho ježka, takže může nejlépe poradit.

Majitel se zavazuje dodržovat všechny místní i celostátní zákony a nařízení o chovu exotických zvířat

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky