Zdraví

Po přivezení ježka domů je dobré si ho ještě jednou pořádně prohlédnout a ujistit se, že je v pořádku. I když se vám zdá ok, doporučuji ježka dát aspoň na měsíc do karantény. V té době by neměl jít do styku s žádnými dalšími zvířaty v bytě. V případě, že by měl třeba parazity, hrozilo by nakažení všech.

V případě, že se vám nezdá, doporučuji navštívit veterináře. Výběr veteriny může být někdy problematický, proto není dobré čekat až na chvíli, kdy se něco akutně stane a je potřeba veterinář ihned. V případě neakutních problémů lze zkusit kontaktovat svého chovatele, který vám určitě rád poradí, když to bude v jeho silách.

Ideální jsou veteriny se specializací na exotické savce (třeba veterináři pro zoo). Ježků přecejen je pořád méně než jiných zvířat a veterináři mívají velmi málo praxe, někdy vůbec žádnou a nakonec se může stát, že budete bohužel vědět více než on. Nejhorší je varianta, kdy veterinář nepřizná, že si s ježky neví rady! Takže buďte rádi za odmítnutí, pokud si není jistý. Určitě je to menší škoda než hádání.

Pro ježčí pohodu je nutné zajistit odpovídající stravu - dostatek hmyzu, dostatečné teplo
bez výkyvů a režim, ve kterém může ježek přes den spát a v noci běhat. Správná strava a
kondice má přímý vliv na zdraví ježka ve vyšším věku.

Koupání:

Pokud to není opravdu nutné, ježka nekoupejte. Pro ježka je koupel stresující záležitostí. Někteří strachem ztuhnou, někteří průjmují a někteří panicky prchají. To, že si namáčí nohy v misce s vodou, není to samé!

Samotnou koupel provádíme tak, že napustíme do umyvadla (lavoru) tak 1cm vlažné vody a  necháme ježka se v ní projít. Při procházení se mu odmočí tlapky. Umytí bodlin je nejjednodušší zubním kartáčkem. Když už chcete ježka polít, tak musíte tak, aby se mu voda nedostala očí, uší a nosu. Nikdy je neumývejte pod tekoucím proudem. Nikdy nevíte, jak ježek zareaguje a jestli vám pod ten proud nevběhne a vodu nevdechne.

Do vody nepřidávejte žádnou pěnu, šampony, ani mýdla. Ježkovi to ničí jeho přirozenou mikrofloru na kůži. Časté koupele ježkovi i kůži vysušují. V případě opravdu suché kůže, je možné přidat do vody lněný olej, nebo vývar z ovesných vloček. Dříve doporučovaný kokosový olej nedávejte, bohužel při změně teploty tuhne a ucpává ježkovi póry. Určitě také nepoužívejte dětské olejíčky jako je třeba aviril. Ježci jsou po aplikaci dost nepříčetní, často se koušou a běhají jak splašení po ubikaci ve snaze to ze sebe odstranit. Další věci do vody přidávejte jen po konzultaci s veterinářem (např. léky třeba na plíseň).

Pokud koupel v oleji / vývaru ježkovi nepomáhá a kůže zůstává suchá, může se jednat o parazity, nebo plísně a doporučuji návštěvu veterináře.

Když už má ježek odmočená hovínka z nohou, je snadnější mu ostříhat drápky, protože jde vidět lépe na nervy. Většina ježků je po koupeli a stříhání drápů dost nevrlá, tak jim dejte nějakou odměnu a nezapomeňte je pořádně utřít a do něčeho zabalit, aby jim nehrozilo prochladnutí.

Stříhání drápů:

Ježkům rostou drápy na nohách. Bohužel často přerůstají a je nutné je stříhat. Na zadních nohou rostou rychleji, než na předních. Určitě se nesmí stáčet pod packu. Když hodně přerostou, ježek nemůže chodit a mění se mu postavení prstů, hrozí i, že drápy zarostou přímo do packy.

Mně osobně se nejlépe ježek stříhá klasickými nůžkami na nehty. Nejsou tak velké a vidím přes ně dobře na ukončení nervu. Dají se ale používat i cvakátka na nehty na nohou, nebo nůžky přímo na drápy. Ježčí drápy vypadají dost podobně jako naše nehty. Bílá část je ta, která se stříhá a kde pod ní prosvítá růžová, tak už má ježek nervy.

Z počátku může být stříhání drápů poměrně obtížné, než člověk získá ten správný gryf. Já si ježky stříhám sama tak, že si levou rukou ježka přitisknu k břichu (ježek je zády ke mě, pokud hodně píchá, dávám mezi nás ještě pytlík), pravou rukou chytnu nožičku, přechytnu si ji do levé ruky a pravou pak stříhám. Nožku chce držet pevně v kloubu a hlavně se nebát, že ji zlomíte. Nezlomíte.

Tipy ke stříhání drápků:

• Pro jednoho může být zastřihávání drápků dosti náročné, proto je lépe provádět stříhání ve dvou s rozespalým ježkem (jeden ježka drží, druhý stříhá)
• Někdy lze mít ježka v ruce a propustit mu zadní nohu skrz prsty
• Dále se dá stříhat při krmení červy, kdy jídlo odvede pozornost ježka
• Také může pomoci umístit ježka do jednoho centimetru vody, která některé ježky odradí od
 schování noh pod bodliny
• V krajním případě se dá zajít k veterináři (svým odchovům drápy ráda ostříhám sama, případně ukážu, jak to dělám já).