Ježek a hmyz
Často se mě lidi ptají na krmení hmyzem. Většinou to jsou věci ohledně toho, že se ježek bojí, nebo že by to určitě nesnědl, protože je to velké apd. A dokonce nejvíc iritující dotaz, jestli je opravdu nutné krmit hmyzem.
Koupili jste si hmyzožravce?
Ano, je to nutné.
A opravdu hmyz se nerovná jen červům, kteří jsou mimochodem dost nevyváženou stravou (tuční, špatný poměr vápníku a fosforu).
Většinou si člověk domů doveze mimino, které bylo odstaveno od mámy jen pár dní před převozem. Chovatel ho naučí na granule a červy. Na víc věcí není čas. Na přechod z mlíka na tuhou stravu se musí opatrně a postupně, takže na to má třeba dva týdny, někdy ani to ne. Nelze mláděti jeden den nacpat vše, jinak to odskáče bolestí břicha. A i když mimino zvládá toho víc, tak se často stává, že při změně prostředí člověk musí začít od začátku. Kolikrát odmítají i ty červy.
Pro hodně lidí je jednoduché říct, on to nechce. Tím se zříkají zodpovědnosti. Ale koupí ježka tuhle zodpovědnost už bereme na sebe. Je to hmyzožravec a je naší povinností mu takovou stravu zajistit. Přitom se stačí obrnit odhodláním, trpělivostí a ještě jednou trpělivostí a to je vše, co člověk potřebuje.
Jídlo je nutné nabízet opakovaně (třeba 20 x jeden druh), než ho ježek vezme na milost. Dávat ho pořád do stejné misky s granulemi, které jí. Občas jako impuls zabírá hmyz zabít a přepůlit. Když už ví, jak ta věc chutná, není pro něj nic velké, ani tvrdé (v přírodě jsou schopni ulovit i hady, škorpiony apd.) Pokud člověk vydrží dostatečně dlouho, ježek začne žrát téměř cokoliv. V podstatě suplujete jeho mámu, která ho to naučit už nemůže. Obvykle se učí tak, že když máma jí a hmyz rozkouše, tak mimča jsou zvědavá, co ta máma tam má a berou jí to kolikrát z tlamky. Teď jste to vy.
Jako příklad můžu uvést naši Dee. Ta jako malá měla naprostou hrůzu, když jsem ji dala do bedny ke švábům - tartarům, jsou to docela malí prcci. Vždy následoval panický úprk, teď si dává madagaskaráky s bodlinou v nose 😀 To, co ježek sní, nebo nesní, vždy záleží na majiteli. Samozřejmě že mají nějaké jídlo oblíbenější než jiné, ale nevěřím tomu, když mi někdo tvrdí, že hmyzožravec nechce hmyz. Je to kec a k tomu následuje hromada výmluv, za kterými se skrývá kolikrát lenost, nebo strach majitele.