Ubikace

Vhodné varianty ubikace:

umělohmotné boxy
- Ferplast Maxi Multi Duna cca 99 x 51 cm
- největší box Ikea Samla cca 78 x 56 cm - ten je už poměrně malý, po naskládání všeho potřebného už nemá ježek prostor na pohyb, dají se dva propojit, případně zkombinovat s výběhem a používat ho jen na přespání
- box Obi Santos XXXL cca 78 x 58 cm - stejný případ jako Samla

boxy z osb
- nespornou výhodou je, že si můžete nechat vyrobit rozměr na přání

terária
- nutnost udělat dobré odvětrání kvůli vlhnutí a zápachu
- pokud máte málo místa, tak můžete jít s ubikací do výšky a udělat ježkovi dvě patra
- terárium může být opravdu pěkným doplňkem v bytě

předělané skříně
- pokud nemáte peníze nazbyt, stará skříň může být po nutných úpravách dobrou variantou



Velikost ubikace přímo ovlivňuje, jak moc bude ježek čistotný!

Fotky vybavených ubikací najdete na mém fb TADY. U jednotlivých fotek najdete popisky s rozměry a použitými podestýlkami.


Nevhodné varianty ubikace:

klece
- nemožnost udržet stálou teplotu
- šplhání je pro ježky velmi nebezpečná záležitost, vzhledem k tomu, že nerozeznají hloubku a neumí slézt dolů!
- hrozí různá poranění včetně zlomení nohou, strhnutí drápů, nebo zaseknutí v mřížích při snaze se procpat ven

akvária
- akvária se špatně odvětrávají, hrozí tedy zvýšená vlhkost a z toho zvýšený výskyt plísní, nebo bakterií


V případě hůře udržovatelného materiálu doporučuji položit na dno ubikace linoleum a také ho nalepit po obvodu do výšky cca 10cm, nebo jiným lehce otiratelným materiálem. Ježci často vykonávají svou potřebu otočení zadkem ke stěnám, a tak se jim daří ubikace pěkně vymalovat. V případě dřevěných domečků, mostků apd. doporučuji vše nalakovat lakem třeba na hračky pro děti.


Ježci, ač nevypadají, se zvládají dostat ven i z míst, z kterých byste nečekali, a tak je nutné promyslet, jak ježka vhodně zabezpečit proti útěku. V bytě se pak těžko hledají, často se musí čekat až do noci a lákat na jídlo, nebo do kolotoče.

Výška ubikace by měla být minimálně 40 cm. I z toho se někteří ježci, zejména mláďata, dokážou dostat - buď přes domeček, nebo se jen zapřou v rohu a vyšplhají. Někteří si zvládnou otevřít i terária.




Teplota v ubikaci:


Velmi důležitou věcí při chovu ježků je zajistit jim dostatečnou a stálou teplotu! Teploty nesmí klesat pod dvacet stupňů. Ideální teplota je kolem 24, 25ti stupňů. Nemocní a staří ježci potřebují ještě tepleji. Pokud má ježek studené břicho, je nutné teplotu v ubikaci zvýšit. Dají se použít tepelné folie (např. Ultratherm 15W), nebo tepelné žárovky (ideální jsou s infračerveným zářením, které neruší noční živočichy). Vždy je nutné zabezpečit, aby folie, nebo žárovka nemohla ježkovi způsobit potíže popálením, zkratováním apd. Ideální je kombinace s termostatem.

Při nedostatečné teplotě mají ježci tendenci k hibernaci (zimnímu spánku). Bohužel jsou původem z Afriky, kde hibernaci k životu nepotřebují, protože přes zimu je pro ně potravy dost, a tak tento proces neumí. Hrozí poškození orgánů včetně srdce, v pozdním záchytu i smrt. Často se chystají k hibernaci i při prudké změně teploty venku, nebo třeba při průvanu, i když teploměr v ubikaci ukazuje pořád stejnou teplotu.


Teplota se ale také nesmí přehnat. Kromě jiného hrozí zapařeniny, nebo dokonce estivace (obdoba zimního spánku).



Umístění ubikace:

Při vybírání ubikace je dobré si předem promyslet, kde bude, ať už kvůli velikosti, tak třeba právě kvůli udržování tepla. Při podlaze je větší chlad, než při umístění na stolku. Určitě by nemělo na ježka svítit přímé sluneční světlo a neměl by být ve vlhku. Také není dobré místo, kde se kouří, nebo probíhají činnosti s nepřiměřeným hlukem, či zápachem (stříkání parfému, laku na vlasy, ...)

Pokud máte lehké spaní, neumisťujte ježka do místnosti, kde spíte. Běh na kolotoči, nebo cinkání misek dokáže být velmi hlasité a bude vás budit.



Společnost v ubikaci:

Ježci jsou samotářská teritoriální zvířata - tedy se chovají samostatně. Výjimkou můžou být méně dominantní samice, které se mohou snést. Při napadení jsou ježci schopni tomu druhému způsobit zranění, která povedou k smrti.


Výhody společného bydlení:

• pokud jedna holka má sklony k hibernacím, dochází při spánku k vzájemnému zahřívání

• pokud má jedna holka bojácnou povahu, může ji pomoci přítomnost druhé klidnější



Nevýhody společného bydlení:

• nutnost zajistit dostatek jídla, více možností ke spánku, dva kolotoče, dostatečný prostor (aspoň 0,8 m2), prostě aby měly holky možnost se té druhé vyhnout, pokud nemají náladu a aby nedošlo k bitkám kvůli potravě

• nutnost být připraven na okamžité oddělení (třeba při nemoci, při napadení)

• problematické krmení v případě, že jedna potřebuje např. netučnou dietu

• těžko se rozpoznává, od koho byla ta krev, průjem, kdo kolik toho snědl, atd.

• hrozí, že se na sebe holky zafixují natolik, že v případě následného oddělení / úmrtí jedné z nich, může ta druhá přestat i žrát


Úklid ubikace:

K čištění ubikace postačí teplá voda, do které můžeme kapnout trochu octu, nebo třeba sanytolu - bez chloru. Nezapomínejte umývat i další vybavení boxu. Misky samozřejmě čistíme denně. Granule brzy žluknou a voda může zahnít. V teplejších měsících, když necháte maso, konzervy, či kosti ležet v ubikaci jen dva dny, mouchy do nich nakladou vajíčka a rychle se z nich vyklubou červi. Textilní věci lze prát v pračce na vyšší teploty, nebo s použitím sanytolu na praní.

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky